Z JINÉHO BALÍČKU: „Je fajn být dětem průvodci a nechat je zkoumat, učit se z chyb a řídit si vlastní čas.“ říká Štěpánka Vontrobová, výrobce didaktických pomůcek pro děti

K dispozici v: Slovenčina

Štěpánka Vontrobová, zakladatelka a majitelka českého projektu Kidedu.cz, zjistila, že tu jako máma není proto, aby řešila vše za dítě. Zvládne to totiž samo. A proto se pustila do projektu Kidedu.cz, který přináší didaktické hry, knihy a kurzy pro rodiče a učitele. 

Štěpánko, jste zakladatelkou projektu Kidedu.cz. Jedná se o první plánovač pro samostatnost malých dětí. Můžete nám projekt více představit?

Kidedu vzniklo před čtyřmi lety s nápadem, vytvořit pro našeho syna pomůcku k dennímu plánování. Cítila jsem potřebu neřídit ho (převlékni se z pyžamka, umyj si ruce po záchodě), chtěla jsem mu nechat prostor. Často se ptal, kdy se co bude dít. Miloval, když jsem mu kreslila schémata, plánky. Třeba toho, co se bude dít, kam všude se zastavíme po cestě. Sám si pak díky ilustracím na kartičkách skládal, co kdy udělá. A tím, že si to sám “zadal” a hlavně to viděl před sebou, nemusela jsem nic připomínat, přesto vše splnil a my mohli odejít do školky úplně v pohodě. Časem ke Kidedu přibývají další chytré věcičky: komunikační karty o emocích, ebook Město na hraní, Adventní sada kalendářů pro děti i dospělé a teď nově i online program Samostatné děti.

Vyrábíte všechny pomůcky sami nebo přeprodáváte i jiné výrobky? 

Já vše vymýšlím. Všechno pro Kidedu ilustruje Bára Křistková, látkové pytlíčky pro uschování šije švadlenka Dana, dřevěné stojánky vyrábí malá dílna dřevěných hraček tady v ČR a tisk se odehrává v tiskárnách a částečně knihařských zpracováních.

Jak moc těžká je vlastní výroba a na jaké nesnáze výrobce může narazit?

Děkuji za dotaz, tohle je pro výrobce důležité. Najít dodavatele, udržet si je, udržet výrobní ceny tak, aby se daly výrobky prodávat za rozumnou cenu, když jde o malovýrobu. A protože jde o hry a hračky, musí splňovat evropské normy o bezpečnosti hraček pro děti. Takže na laboratorní testování plánovačů jsem použila všechny mé tehdejší úspory.

Co je největší výzvou ve vašem podnikání?

Čas. 

Kde čerpáte inspiraci pro nové pomůcky? 

U nás, u našich dětí a teď stále více u zákazníků. Když něco chci a nenajdu to nebo nenajdu na trhu adekvátní variantu, tak se pouštím do tvoření.

Pokud se rodič setká s vaším produktem poprvé, co mu poradíte? Jak často a jak dlouho je třeba se této aktivitě věnovat? 

To je dost individuální. Záleží na věku, na povaze, na zvyklostech. Určitě mám jednu radu pro všechny: Čas, který trávíme učením dětí samostatnosti, se nám vrátí jako odměna v podobě dětí svobodných a šťastnějších. Je fajn být dětem průvodci a nechat je zkoumat, učit se z chyb a řídit si vlastní čas.

Hodí se tyto didaktické pomůcky pro všechny děti a věkové kategorie?

Jsou to hry spíš pro školkové děti s malými přesahy do prvních školních let (např. emoční karty nebo adventní kalendář)

Jak pozná rodič u dítěte pokrok a po jaké době?

Často mi píší rodiče, že děti se třeba přes víkend naučily chodit na záchod nebo si samy začaly hlídat, kdy si umýt ruce nebo uklidit hračky. Jsou také děti, které si z postaviček Edíka a Edinky udělaly kamaráda a mají oblíbené obrázky a situace. Jsou také děti, kterým tento typ “práce” zatím nevyhovuje, ale rodiče to zkusí o pár měsíců později a najednou vše zapadne.

Co všechno je důležité pro správný rozvoj dětí?

Já si myslím, že děti mají potřebu být milované, cítit se bezpečně, vědět, že je s nimi počítáno, že mají svou úlohu a také určitá pravidla a limity. Naopak kritika, hodnocení, srovnávání, poučování – to jsou cesty, které známe z dětství a myslím, že nás trochu bolely.

Kdo je váš klient? Jsou to běžní lidé nebo třeba i školy? 

Nejčastěji rodiny, ale v těsném závěsu mateřské školy či rodinná, nebo dokonce specializovaná pedagogicko-psychologická centra. Protože jsou pomůcky postaveny na bázi strukturovaného učení, pracují s nimi i rodiče dětí s lehčími formami autismu či lehčími poruchami vývoje či učení.

Můžete se s námi podělit i o nějaké vize do budoucna?

Chci rozšířit nabídku produktů, rozšířit tým a začínám pořádat více kurzů a programů pro rodiče a učitele. Teď v létě je to premiéra komplexního programu Samostatné děti – určený všem rodičům menších dětí, kterým záleží na tom, aby měli sami více času a prostor a aby děti dokázaly růst a objevovat svět.

Jaká byla vaše cesta ke Kidedu.cz? Šla jste tímto směrem odjakživa nebo ve vašem životě nastal zlom?

Studovala jsem pedagogiku a psychologii. Vysoká škola ale byla rozčarováním a odpojením od toho, co jsem chtěla dělat. Půl roku jsem studovala v Rakousku a po návratu začala trochu pochybovat o tom, co dětem předám, až budu mít diplom. Skripta na místo praxe. Znalosti namísto dovedností, dogmata místo hodnot. Na VŠ jsem navíc bohužel onemocněla – lékaři diagnostikovali Crohnovu nemoc a studium jsem dokončovala o kousek střeva kratší s arsenálem léků. Když jsem odcházela s diplomem, došlo mi, že učit můžu, až si projdu kusem života a budu umět dětem předat víc. 

Jak složité je udržovat rodinu, podnikání a nemoc? Co je vaší motivací? 

Jsem neposeda, nevydržím dlouho u jedné činnosti. Mateřství přišlo a já ho vítala jako obrovský dar a zároveň odpočinek po letech práce pro firmy. Ale po pár měsících už mě něco svrbělo. Znovu jsem objevila tvořivou stránku v sobě. Nápady dosud přicházejí rychleji než stíhám realizovat.

Jakými dalšími projekty se zabýváte?

Kvůli nemoci a malým dětem se stále nořím do hlubin podstaty celkového zdraví lidí, naší efektivity, vitality, zdravotních souvislostí a vlivů.  Takže vedu ještě i workshopy na toto téma, nejen pro školy a rodiny, ale i pro firmy. A čím více toho vím, tím méně mi to stačí.

Jste také zákazníky Zaslat.cz. Můžete nám prosím popsat, jak naše spolupráce funguje a v čem vám vyhovuje?

Zaslat jsem kontaktovala v době, kdy byl v ČR vyhlášen nouzový stav. Do té doby jsem balíčky posílala poštou a už dlouho zvažovala kurýrní služby. A jak tomu bylo v mnoha oblastech v době COVID karantény – co dlouho nešlo, bylo najednou možné. Takže já objevila kouzlo hromadného svozu DPDčkem (na výběr jsou i další dopravci). Do systému stačí naimportovat tabulku, kam co se bude posílat. Systém vygeneruje štítky pro dopravce a s lepením na balíčky mi pomáhají děti. Každý týden balíčky vyzvedává příjemný pan řidič. Vychází mi vstříc, když potřebuji více času na zabalení. A navíc posílám občas balíky i do zahraničí a to je mi překvapení, protože do Anglie došel balík snad za 4 dny a do okolních států ještě rychleji. A cenově? Adekvátně pohodlí mému i pohodlí mých zákazníků.